Border kolie Hefra Rubínové srdce
barva černobílá
DKK 0/0, PRA, CEA, LL, C neg.
chovná
Hefinka rozšířila naši smečku na podzim roku 2006. Byli jsme na Mistrovství republiky v pasení ovcí a při popovídání se Simonou, která má také chovatelskou stanici borderek jsem obdivovovala sable fenku, štěně z jejího chovu. Štěňátko bylo skoro tříměsíční a moc hezké, Simona se zmínila, že má doma sestru matky tohoto štěněte, které zemřel majitel a která se do její chovatelské stanice vrátila. Potom Simona přijela s Hefinkou na návštěvu a Hefinka už u nás zůstala. Zvykla si překvapivě rychle a když jsme jeli asi za měsíc se Simonou a dalším jejím psem na RTG kyčlí, bylo už vidět, že Hefinka je u nás doma. Na podzim roku 2006 jsem byla s Hefrou na bonitaci, kde byla uznána chovnou.
Zajímavou náhodou je Hefina dcerou psa Irisch Bold barvy sable, kterého si pamatuji také od štěňátka. Jejího otce jsem viděla poprvé v Mělníku, kam přišel se svým pánem a dvěma dalšími borderkami na závody agility. Ovšem mezi agiliťáky působil pán v koženém kovbojském klobouku se třemi štěňaty dost nezvykle, nezávodil a nešel přehlédnout ... Jeho krásné štěně, sable pes, mě moc zaujal. Podruhé jsem měla možnost vidět tohoto psa při praktické práci s ovcemi a krávami na zkouškách, které jsem posuzovala – to už byl ze štěňátka nádherný pes, který perfektně ovládal stádo a věděla jsem, že je importovaný z Anglie po pracovních rodičích. Potřetí jsem vedle krasavce spala – ustlali si totiž s páníčkem na Dni border kolií v Brně přímo před vchodem do našeho stanu a borderák celou noc ležel vedle pána pod širákem ... Tento krásný pes však již bohužel nežije, tragicky zemřel, ještě než se jeho potomci narodili a proto jsem moc ráda, že mám jeho dceru Hefinku.
Hefi je krásná fenka s moudrým pohledem, velice mazlivá a hrdá psí slečna, která si nenechá nic líbit. Přesto, že přišla do naší smečky jako poslední fenka, rázně srovnala o dva roky starší Ajlinku sluníčkovou, která jí chtěla šéfovat. Ačkoliv vyrostla na samotě, hned po příchodu k nám se pohybovala v pražských ulicích s přehledem, skamarádila se se psy a vůbec od prvních dnů působila dojmem, že je u nás odjakživa. Několikrát jsme si ji doma spletli s Ejminkou, protože jsou si podobné – mají podobně zbarvenou tlamu a dělají stejné psí obličeje.
Hefinka je psí dáma, která nezapře, že její přímí předci pracovali se stády ovcí – je hrdá , velmi ušlechtile se nese, má úžasný výraz a není to jen můj dojem, ale shodlo se na tom více lidí, kteří ji viděli poprvé, takže na tom asi něco bude.
